Terénnímu triatlonu se věnuji od roku 2017 kdy jsem začal s pravidelnějším tréninkem. Rozhodl jsem se věnovat mu proto, že mi naprosto učarovala různorodost tohoto sportu a také náročnost. Svůj úplně první triatlon jsem absolvoval v září 2016 v domácím Hrádku nad Nisou, plaval jsem prsa v cyklo kraťasech, v depu bral ponožky a dres, botky bez nášlapů a dokončil v půli startovného pole, na 103. příčce. Hned po dokončení jsem věděl, že je to to, co chci dělat.

Plavecké tréninky, běžecké i dlouhé cyklistické – to vše od nuly a hezky od začátku, ale o to s větší chutí a zápalem jsem začal bušit. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem mohl trénovat po boku jednoho z nejlepších xterráků u nás, Pavla Jindry. Pavel mi odpovídal na 1000 otázek denně a bral mě s sebou na své tréninky. Díky jeho radám a pomoci, šla výkonnost strmě nahoru a přinesla své ovoce již v první sezoně, kdy jsem posbíral pěknou řádku medailí a pódiových umístění na menších závodech. Pavel samozřejmě nebyl jediný kdo mi pomáhal a pomáhá, všichni sportovci, včetně mého taťky mi vždy se vším poradili a pomohli. Krom Pavla bych vyzdvihl Milana Hroudu, Míru Daňka, Iva Machka, Ondru Petra, Honzu Novotu, Frantu Bulavu, Jindru Marušku..

Druhá sezona začala velice slibně, kdy jsem na prvním triatlonu sezony získal celkové 3. místo, a to ve slušné konkurenci. Hned poté, na Mistrovství ČR jsem zajel 3. místo v kategorii, tedy bronz z MČR! Wow, to byla paráda, hned v druhé sezoně pro mě dříve nepředstavitelný úspěch. Bohužel, po MČR přišlo zranění a možná i syndrom přetrénování a po pár štafetových závodech jsem sezonu 2018 předčasně ukončil, ne a ne se zbavit zranění hýžďového svalu.

Zranění se mě drželo a já se v tom pěkně plácal, na sklonu roku 2018 jsem se rozhodl kontaktovat mého současného trenéra Honzu Novotu, doufajíc, že najdeme způsob, jak se zranění zbavit! Honza si mě vzal pod křídla se slovy „rád tahám lidi z průseru“ – a že mě z jednoho vytáhl, není nic než holá pravda. Trénink začal úplně jinak než jsem myslel -> odpočinkem. Odpočinek, protahování a trpělivost, to byl recept který zafungoval. Začali jsme trénovat a já se cítil líp a líp, dokonce líp než kdy předtím. Přišel první závod, Prague Sportisimo HalfMaraton 2019, půlmaraton (21,1 km) jsem zaběhl v osobáku 1:22:23, tedy  průměrným tempem 3:54 min/km. To byl pro mě osobně dobrý čas a hlavně nakopnutí. 🙂 Dařilo se i dál, např. na MČR v XTERRA v Plzni, kde jsem v mnohem větší konkurenci než byla v roce 2018 zajel skvělé 9. místo celkově a v kategorii jsem se stal vicemistrem republiky. Kontaktovali mě kamarádi z Jablonce, že by byli rádi, kdybych hájil barvy jejich týmu. Já jsem souhlasil a spolupráci si moc užívám, sem super vděčný, díky –> CYCOLOGY BIKE SHOP! Objel jsem téměř celý český pohár a jen kvůli mým chybám mi těsně uniklo 3. místo v kategorii v celkovém hodnocení v poháru. Zkusil jsem si i první velký závod, Evropský pohár XTERRA v Německu, kde jsem skončil na 10. celkovém místě v AgeGroups a 4. v kat. Otevírá se mi obrovská příležitost zajet si světový pohár v Číně – samozřejmě neodmítám a letím! Těším se kam až se časem posunu a zda se mi podaří můj cíl a sen -> přestoupit a být konkurence schopný v PRO kategorii. Za neutuchající podporu jsem vděčný a děkuji rodičům, přítelkyni, Pavlovi Jindrovi, Honzovi Novotovi (www.cyklotrener.com), týmům KSM HRÁDEK, Multisport Team, Cycology Bike Shop (www.cycology.cz) a soukromé zubní ordinaci HAJNÍK DENTAL s.r.o. 🙂